Jste člověk s tělesným nebo kombinovaným postižením a chcete pomoci s hledáním bytu?
Kontaktujte Jitku Svobodovou, vedoucí sociální rehabilitace Asistence o.p.s.
jitka.svobodova@asistence.org // 739 560 211

Lenka

V Soběslavi odkud pocházím, nejsou takové možnosti, nejen asistenčních služeb a dopravy, ale je zde i menší míra bezbariérových úprav v rámci města, což zvyšuje mou závislost na pomoci okolí.

Jmenuji se Lenka, je mi třicet a v Praze žiji již 10 let kvůli studiu a osamostatňování se od rodiny. Nyní využívám programu Samostatného bydlení. V rámci něj si zkouším samostatně bydlet s pomocí osobních asistentů, které potřebuji kvůli svému rozsáhlému postižení, téměř na všechny denní činnosti. Tento program mohu využívat pouze do června 2018.

Do budoucna bych ráda bydlela v Praze, protože nabízí větší uplatnění v mém oboru Český jazyk a literatura. V jihočeské Soběslavi odkud pocházím, nejsou takové možnosti, nejen asistenčních služeb a dopravy, ale je zde i menší míra bezbariérových úprav v rámci města, což zvyšuje mou závislost na pomoci okolí.

Mým velkým koníčkem je divadlo, filmy, již zmíněná literatura a plavání, jehož rozvoj pokud jde o lidi s handicapem není prakticky mimo Prahu vůbec možný. Všechny již zmíněné faktory souvisí s širokou základnou kontaktů a známých, kterou jsem si během 10 let vytvořila. Tato skupina je pro mne také velmi důležitá. V menších městech se vytváří kontakty mnohem obtížněji.

Honza

Hledám i spolubydlící/ho, se kterým bychom se dělili o nájem.

Jmenuji se Honza, je mi 44 let a od narození jsem bydlel v Pardubicích. Před dvěma lety v dubnu mi náhle zemřela máma, která se o mě starala a tak jsem nevěděl, co mám dál dělat. Mám sestru Janu, která žije se svou rodinou v Praze a tak jsem se jí přiblížil. Snažím se zde už více než rok najít byt 2+1 s vanou, šířkou všech dveří 80cm. Chtěl bych si v bytě instalovat stropní zvedák, ale není to nutnost. Hledám i spolubydlící/ho, se kterým bychom se dělili o nájem.

V Praze je hodně kulturních akcí, pořád se něco děje, můžu navazovat nová přátelství a kontakty, všude se dobře dostanu MHD a mám dostatek osobní asistence. Chci si tu najít si přítelkyni, se kterou bychom se měli rádi a chodili třeba do bazénu, do kina, do divadla.

Michaela

Nejsem typ člověka, který by seděl nečinně někde v koutku a litoval se.

Jmenuji se Michaela, je mi 24 let a hledám garsonku v Praze, ideálně u metra.
Od narození se potýkám s handicapem DMO. Vzhledem k tomu, že pocházím z malé vesnice, jsem nemohla studovat střední školu v okolí bydliště. Školy zde nejsou přizpůsobené. Neměla jsem tedy jinou možnost než jít studovat střední školu v Praze a bydlet na intru JÚŠ. Zde jsem absolvovala praktickou školu a pak jsem studovala na SŠ Aloyse Klara keramiku. Protože mě tento obor velice bavil a měla jsem dobré výsledky, pokračuji v navazujícím studiu – dekoratér keramiky. Příští školní rok budu končit.

Často přemýšlím a pokládám si otázku, co bude dál… Nejsem typ člověka, který by seděl nečinně někde v koutku a litoval se. Naopak, jsem člověk, který se rád zapojí do běžného života.

Celý život jsem se snažila naučit být co nejvíce samostatná, což se mi, myslím, daří. Jen jedno mi k tomu ještě chybí – a to je bezbariérové bydlení. Pořád se hovoří o tom, že i lidé s handicapem by se měli začleňovat do běžného života a pracovního procesu. Myslím si, že pokud bych bezbabyt získala a našla si práci, otevřely by se mi nové možnosti k dalšímu rozvíjení mé osobnosti a získávání dalších životních zkušeností. Byla bych velice šťastná, kdyby se mi to vyplnilo a já tak mohla být i dále užitečná.

Děkuji, že jste si přečetli můj příběh. S pozdravem Michaela

Barča a Anička

Hledáme bezbateriový byt v Praze 3+1,kterým bychom si splnily dětský sen.

Jmenujeme se Anička a Barča. Hledáme bezbarierový byt v Praze 3+1,kterým bychom si splnily dětský sen. Prahu jsme si vybraly pro její větší dostupnost i možnost aktivnějšího a kvalitnějšího života pro vozíčkáře. Hlavně se chceme ještě více osamostatnit od rodičů. Což v Havlíčkově Brodě a v Říčanech nebylo vždy jednoduché. Prostě ve dvou se to lépe táhne 🙂

Tom

Chci se osamostatnit. Hledám spolubydlení s nekuřákem.

Ahoj, jmenuji se Tom. Je mi 30 let. Mám hemiparézu na pravé polovině těla a poruchu řeči – afázii. Celý život žiju v Praze s rodiči. Jsem vyučený v JÚŠ a chodil jsem jeden rok na humanitní SŠ zaměřenou na minority. Mám přátelskou povahu se smyslem pro humor. Jsem empatický, kulturně založený. Sleduji filmy, fotím, chodím do divadla a na výstavy. Rád bych se také pracovně uplatnil, například v práci se seniory. A to třeba zadarmo. Naplňuje mě to.

Co hledám?
Chci se osamostatnit. Hledám spolubydlení s nekuřákem. Nejsem vozíčkář, tudíž nepotřebuji, aby byl byt zcela bezbariérový. Stačí mi výtah a koupelna se sprchovým koutem.

Také hledám kamarádku, která by se mnou trávila volný čas.

Zdeněk

Když to jde, snažím se žít co možná nejvíce aktivně a ukázat tak světu, že vozíčkáři nemusí sedět doma za oknem a sypat krmení ptactvu.

Jmenuji se Zdeněk Hruška (25), pocházím z Turnova ale již devět let studuji
v Praze. V současné době se jedná o obor Mediální studia na Metropolitní univerzitě Praha. Takže by se dalo říci, že je Praha mým druhým domovem. Zde bych také rád po dokončení studíí setrval. Zatím bydlím na internátu v Jedličkově ústavu, kde však mohu setrvat pouze po dobu studia. Jako externí student nemám garantováno, zda mi bude v následujícím akademickém roce ubytovací smlouva prodloužena, jelikož přednost mají vždy žáci a studenti JÚŠ. V Turnově pro mne bohužel není dostatek pracovních a kulturních příležitostí
které bych chtěl dozajista využít a svůj život tak naplnit co možná nejsmysluplněji.

V neposlední řadě bych se také rád osamostatnil a dopřál tak volnost a nezávislost jak sobě, tak svým blízkým. Když to jde, snažím se žít co možná nejvíce aktivně a ukázat tak světu, že vozíčkáři nemusí sedět doma za oknem a sypat krmení ptactvu. Jsem člověk se smyslem pro humor, který se snažím šířit na různých stand-upových akcích, což bych také rád rozvíjel a posouval dál, jelikož mi to dává mnoho sil prát se s tímto údělem dál. Myslím si totiž, že
humor je dost podstatnou součástí našich životů, která by neměla být opomíjena. Z těchto a mnohých dalších důvodů, budu vděčný za případné nabídky a třeba jednoho dne rozesměji i Vás.